|
|
Nerybí kořist v potravě rybožravých savců, vydry říční (Lutra lutra) a norka amerického (Neovison vison)
Tuzarová, Veronika ; Čech, Martin (vedoucí práce) ; Poledníková, Kateřina (oponent)
Vydra říční (Lutra lutra) se řadí společně s norkem americkým (Neovison vison) mezi významné predátory ryb nejen v České republice, ale i v dalších regionech napříč celou Evropou. Jedním z cílů této práce je z dostupné literatury zjistit, jaké druhy kořisti tvoří u vydry říční a u norka amerického nerybí složku potravy a jak se v závislosti na habitatu a sezóně mění jejich procentuální zastoupení v potravě obou zkoumaných druhů. Dalším cílem také je ověřit, zda norek americký má v potravě vyšší podíl nerybí kořisti v porovnání s vydrou říční. Zpracovaná data popisující potravu pomocí analýzy trusu v jednotkách biomasy byla rozdělena podle klimatických regionů, tj. temperátní či mediteránní oblast a také dle typu vodního prostředí, tj. stojatá či tekoucí voda. Výsledky práce ukazují, že norek americký v průběhu celého roku konzumoval průměrně třikrát více nerybí kořisti (74 % biomasy) než vydra říční (24 % biomasy). Změna ročního období se v nerybí potravě predátorů nejvíce projevila v míře konzumace žab a ptáků. Z nerybích kategorií se dle zpracovaných dat oba predátoři zaměřovali zejména na žáby, ptáky a raky. Značný rozdíl byl ale zaznamenán v lovu savců, a to ve všech zkoumaných habitatech. Zatímco v potravě norka tvořili průměrně 30 % biomasy, u vydry říční pouze 1 %. Klíčová slova: vydra...
|
|
| |
|
|
Přijetí rybích predátorů studenty vybraných středních škol
Sůva, David ; Andreska, Jan (vedoucí práce) ; Hanel, Lubomír (oponent)
Práce popisuje vztah studentů profesně orientovaných středních škol k několika druhům rybích predátorů. Konkrétně k vydře říční, norku americkému, kormoránu velkému a orlu mořskému. První část práce se zabývá historií i současností vnímání těchto druhů na našem území, popisem druhů a jejich početností i ochranou. Druhou část práce tvoří rozbor rámcových vzdělávacích plánů vybraných středních škol. Třetí částí je část praktická, kde se práce zaměřuje na rozbor vybraných učebnic, které studenti těchto škol využívají ke studiu a také výzkumem přijetí vybraných rybích predátorů. Přijímání zkoumaných druhů bylo zkoumáno na vzorku 191 studentů lesnických a rybářských škol, z nichž bylo 98 studentů škol lesnických a 93 studentů škol rybářských. Nejhorší vztah byl zjištěn u kormorána velkého, nejlepší přijetí vychází k orlu mořskému. Klíčová slova: predace, vydra říční, norek americký, kormorán velký, orel mořský
|
|
|
Norek americký (Neovison vison) - biologie invazního druhu.
Hlaváčová, Petra ; Vohralík, Vladimír (vedoucí práce) ; Anděra, Miloš (oponent)
Norek americký je v celé Evropě, severní Asii a dokonce i v Jižní Americe nepůvodním invazním druhem a je v současné době chápán jako stále se zvyšující hrozba pro původní biodiverzitu. Norek je extrémně adaptabilní predátor, který se dokázal přizpůsobit různým podmínkám prostředí a různým potravním nikám. Cílem této studie bylo přispět k poznání biologie tohoto druhu v podmínkách středního Posázaví na Českomoravské vrchovině. Od roku 2004 do roku 2012 probíhalo na řece Sázavě v okolí Havlíčkova Brodu telemetrické sledování šesti zvířat (tří samců a tří samic), které bylo doplněné použitím fotopastí. Za dobu sledování byla získána řada nových poznatků o biologii tohoto invazního druhu. Zjištěny byly výrazné rozdíly v chování obou pohlaví. Samci a samice se výrazně liší jednak ve velikosti domovských okrsků, v časovém rozložení aktivity v průběhu dne a noci i v délce denních přesunů. Druhá část práce byla věnována metodické studii zaměřené na rozlišení stop tří druhů lasicovitých šelem: norka amerického, norka evropského a tchoře tmavého. Celkem bylo změřeno 211 stop od těchto tří druhů. Po označení sedmi bodů na stopě bylo v programu Mesuring tracks automaticky vypočteno 131 parametrů. Získané parametry byly zpracovány pomocí kanonické diskriminační analýzy. Výsledky naznačují, že na základě takto...
|
|
|
Norek americký (Neovison vison) - biologie invazního druhu.
Hlaváčová, Petra ; Vohralík, Vladimír (vedoucí práce) ; Anděra, Miloš (oponent)
Norek americký je v celé Evropě, severní Asii a dokonce i v Jižní Americe nepůvodním invazním druhem a je v současné době chápán jako stále se zvyšující hrozba pro původní biodiverzitu. Norek je extrémně adaptabilní predátor, který se dokázal přizpůsobit různým podmínkám prostředí a různým potravním nikám. Cílem této studie bylo přispět k poznání biologie tohoto druhu v podmínkách středního Posázaví na Českomoravské vrchovině. Od roku 2004 do roku 2012 probíhalo na řece Sázavě v okolí Havlíčkova Brodu telemetrické sledování šesti zvířat (tří samců a tří samic), které bylo doplněné použitím fotopastí. Za dobu sledování byla získána řada nových poznatků o biologii tohoto invazního druhu. Zjištěny byly výrazné rozdíly v chování obou pohlaví. Samci a samice se výrazně liší jednak ve velikosti domovských okrsků, v časovém rozložení aktivity v průběhu dne a noci i v délce denních přesunů. Druhá část práce byla věnována metodické studii zaměřené na rozlišení stop tří druhů lasicovitých šelem: norka amerického, norka evropského a tchoře tmavého. Celkem bylo změřeno 211 stop od těchto tří druhů. Po označení sedmi bodů na stopě bylo v programu Mesuring tracks automaticky vypočteno 131 parametrů. Získané parametry byly zpracovány pomocí kanonické diskriminační analýzy. Výsledky naznačují, že na základě takto...
|
|
|
Problematika invazního druhu - norka amerického (Mustela vison) z pohledu obecné druhové ochrany
Kerouš, Karel ; Nová, Petra ; Fischer, David ; Fischerová, Jana
Práce přináší stručný přehled nejdůležitějších dosavadních poznatků o biologii, rozšíření a možných vlivech norka amerického na domácí faunu v oblastech jeho introdukce. Převážná většina informací pochází z dostupné vědecké zahraniční i domácí literatury, přičemž pozornost byla soustředěna především na území Evropy a České republiky (v případě informací z území ČR je text doplněn o některé poznatky jeho autorů). Zvláštní pozornost je věnována současné úrovni znalostí problematiky spojené s invazí norka amerického na našem území – práce se kromě rozšíření věnuje zejména vlivu vysokého predačního tlaku na některé vzácné druhy živočichů u nás, dosavadním zkušenostem s jeho odchytem a případným možnostem eliminace norků. V závěru se autoři snaží navrhnout směr, kterým by se případný pokus o redukci početního stavu norků na našem území měl v budoucnosti ubírat.
|
|
| |
|
|
Výzkum ekologie a rozšíření‚ návrh managementu populací a záchranných programů zvláště chráněných druhů živočichů: Ekologie norka amerického (MUSTELA VISON) a návrh jeho managementu
Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Praha ; Poledníková, Kateřina ; Poledník, Lukáš
Norek americký, Mustela vison patří k nově se šířícím druhům fauny savců na území České republiky. Cílem prezentované práce bylo přispět k širšímu poznání biologie norka amerického v České republice, odhadnout jeho negativní vliv na původní druhy živočichů a prověřit možnosti jeho eradikace. V rámci stanovených cílu byly studovány následující okruhy: 1. prostorové nároky norka amerického, velikost domovských okrsku a jejich základní charakteristiky, 2. pohyby norků v rámci jejich domovských okrsků v průběhu roku a v různém prostředí, 3. využití prostředí v rámci domovského okrsku, 4. vzájemné překryvy domovských okrsků mezi jednotlivými zvířaty v průběhu roku, 5. rozložení aktivity v průběhu dne a v průběhu sezón, 6. složení potravy v různých prostředích a jeho sezónnost, 7. predační tlak norka na zemi hnízdící vrubozobé ptáky, 8. úspěšnost odchytu v různých ročních obdobích.
|
|
|
Srovnání efektivity monitoringu norka amerického /Mustela vison/ a tchoře tmavého /Mustela putorius/ pomocí raftů a sklopců.
BARTÁKOVÁ, Daniela
Cílem mé diplomové práce bylo zhodnocení dvou metod monitoringu norka amerického a tchoře tmavého - pomocí živochytných sklopců a pomocí plovoucích raftů. Zatímco první metoda je u nás běžně používaná, v případě druhé metody se jedná u nás o pilotní projekt testování vhodnosti metody, která je už úspěšně používána ve Velké Británii. Sledování probíhalo v letech 2008 (srpen-listopad) a 2009 (duben-listopad) v lokalitě PP Černíč a okolí poblíž Dačic, kde byly vybrány 4 stanoviště. Všechny stopy lasicovitých šelem, zachycené na raftech patřily norku americkému, což odpovídá také údajům z odchytů, během kterých byli do pastí chyceni pouze norci američtí. Počet pozitivních raftů byl vyšší v roce 2008 než v roce 2009 z důvodu eradikace norků v listopadu 2008. Mezi stanovišti byly rozdíly v množství zaznamenaných i chycených norků. V porovnání pastí a raftů byla úspěšnější metoda pomocí raftů.
|
|
| |
host ::
RSS.